Nejobvyklejší argumente proti snaze odstranit propast bohatství jsem nazval argumentem "papírovým miliardářem". Tento argument v podstatě říká, že "tito lidé nejsou ve skutečnosti tak bohatí, protože není způsob, jak jejich jmění proměnit na hotovost. Je to zajímavý a provokativní argument,který si zaslouží ve vší vážnosti probrat. Ve finále se ale ukazuje jako nesprávný.
V zásadě všechno toto bohatství je drženo v akciích, obligacích a podobných formách vlastnictví firem. Nejobvyklejší podoba argumentu papírovým miliardářem, kterou znám, zní, že pokud by se všichni tito bohatí lidé pokusili naráz prodat všechny tyto akcie, trh by jimi byl tak zaplavený, že by cena významně spadla. Po absolutní stránce toto tvrzení může být pravdivé, ale není to způsob, jakým se vlastnictví "likviduje" ("zkapalňuje", tedy převádí na hotovost). Likvidace obvykle probíhá několik let pomocí bedlivě spravovaného likvidačního plánu, který právě zaplavení trhu brání.
Miliardáři tímto způsobem likvidují svůj majetek zcela běžně, a nikdy to nevedlo ke kolapsu trhu, který zastánci miliardářů pravidelně předpovídají. Nikdy jsem nikoho neslyšel obhajovat jednorázovou likvidaci pomocí okamžitého výprodeje akcií, pokud to není použito právě jako slaměný panák ve snaze předvést nemožnost takové likvidace.
Možná byste se mohli podivoovat, jak pomalu by taková likvidace musela probíhat, aby se zaplavení trhu zabránilo. Překvapivá odpověď zni, že ne zas tak pomalu. Hodnota akciového trhu v USA je kolem 35 bilionů dolarů. Během roku v USA mění vlastníka akcie v hodnotě asi 122 bilionů dolarů. Pokud byste chtěli zlikvlidovat bilion dolarů během třeba pěti let, obnášelo by to asi 0,05 % všeho obchodování za tuto dobu.
Existuje celá široká škála seriozních návrhů opatření, zaměřených na snižování nerovnosti, a žádná z nich nezahrnuje okamžité zabavování všeho majetku bohatým. Některé se mají odehrávat během celých generací (jako např. progresivnější dědická a darovací daň), některé se mají odehrávat během dekád (jako např. progresivnější daň z kapitálových zisků a korporátní daňové uspořádání) a další se mají odehrávat během několika let (například okamžitý deficit, splacený postupem času pomocí daně z bohatství v jednotkách procent).
Další verze argumentu papírovým miliardářem tvrdí, že všechny ty akcie nemůžete prodat ani během delšího období, protože jediný, kdo by je mohl skoupit, by byli další miliardáři. To je jednoduše nesmysl. S akciemi sice neobchoduje každým, ale je to mnohem víc než 400 lidí. Polovina domácností v USA vlastní akcie, ať už přímo, nebo přes své penzijní fondy. Každý den nakupují akcie za nižší stovky dolarů miliony jednotlivců, většinou díky svému spoření na důchod.
Ale odložme to všechno stranou a předpokládejme, že argument papírovým miliardářem ve skutečnosti obstojí (neobstojí, ale dejme tomu). Předpokládejme, že zlikvidováním tohoto bohatství se 80 % jeho hodnoty prostě vypaří. Zbylo by kolem 700 miliard dolarů – pořád dost na vymýcení malárie, zajištění pitné vody a záchodů pro všechny lidi na celé Zemi, pozvednout všechny Američany nad hranici chudoby, a každého jednotlivého Američana otestovat na koronavirus. Myslím, že to je jedno z hlavních poselství, které bych pomocí této stránky chtěl předat – že množství peněz, o kterém se bavíme, je tak neuchopitelně obrovské, že sotva záleží na tom, jestli se ve výpočtech netrefíme třeba i o 500 %.
Přijde mi vypovídající, že se nikdo NIKDY nepokouší argument papírovým miliardářem kvantifikovat. Nikdy se neptají "jaká je celková velikost trhu?" nebo "jako část bycho mohli bezpečně zlikvidovat bez závažných negativních dopadů?" Ne. Prostě se dívají na obrovskou škálu globálního bohatství, na obrovskou škálu globální chudoby, a pak se uchýlí k cynismu. Miliony lidí, umírající na nemoci, kterým jde předejít? Nevyřešitelné. Ti, kdo by chtěli nějak řešit globální chudobu prostě jen "neví jak fungují akcie". Možná je jednodušší prohlásit problém za nevyřešitelný, než být postaven před obrovskou cenu v lidských životech, kterou vaše ideologie obnáší. Ale musíme tuto věc konfrontovat. Ty peníze existují, jen je třeba se jich chopit.